Gagarin

SSSR před zrakem celé planety porazil ve vesmírném závodě USA. Jen si to představte, socialismus zvítězil nad výkladní skříní kapitalismu! Byla to drtivá prohra s celoplanetárním dopadem pro celou koncepci davo-elitarismu a její šiřitele – globální fašistické elity (GP).

Prvním pozemšťanem v kosmu byl obyčejný, laskavý, lidský Rus. Jurij Alexejevič Gagarin byl k tomu nejprostšího venkovského původu (otec tesař, matka dojička). Z ruské vesnice lze vzlétnout do kosmu! Stačí k tomu jen lidský um a silná vůle. Není potřebná žádná modrá, elitářská, anglosaská krev. Lze snad lépe demonstrovat nesmyslnost a neadekvátnost západní elitářské, fašistické koncepce? Globální elita byla donucena na tuto porážku zareagovat: Prezident USA J. F. Kennedy již 25. května 1961 vyhlásil nový ambiciózní cíl amerického kosmického programu – let člověka na Měsíc do konce desetiletí.

Po Gagarinově úspěchu zavládlo všeobecné nadšení. Z neznámého ruského vojenského letce se během pár hodin stal nejznámější člověk planety. Po moskevské triumfální oslavě prvního kosmonauta (14. dubna 1962) následovala Gagarinova cesta po světě, včetně západních zemí, Londýna a USA nevyjímaje, která mu díky jeho lidskosti, srdečnosti a přirozené inteligenci získala všude velké sympatie a popularitu. Autorita SSSR ve světě se od skončení druhé světové války stabilně držela na vrcholu. Iniciativa byla na straně zemí tábora socialismu. SSSR byl oporou a nadějí na lepší budoucnost, na svobodu pro všechny zotročené kolonie a jejích utlačované obyvatele. Gagarinova vůbec první zahraniční cesta vedla ne náhodou do Prahy. Československo pak znovu navštívil ještě v roce 1966.

Jak jen to mohli ti Sověti dokázat?

Zoufale zaostalá země dokázala po skončení první světové války, po vítězství bolševiků v Říjnové revoluci a po ukončení občanské války, během přibližně dvaceti let klidu do napadení SSSR hitlerovským Německem (22.6.1941) prakticky nemožné. SSSR se stal industrializovanou velmocí schopnou zvítězit ve válce, za velmi krátké období obnovit válkou zničenou infrastrukturu, zareagovat na poválečné ohrožení ze strany válkychtivých USA = urychleně vyvinout vlastní atomovou bombu a 12. dubna 1961 vyslat prvního člověka do vesmíru. A to vše při obrovských lidských ztrátách (přibližně 26 milionů lidí) v průběhu Velké vlastenecké války!

Jak to jen mohli, většinu popsaného času pod vedením Stalina, dokázat ?

Opak toho, co o Stalinovi šíří západní propaganda, je pravdou. I při všech těžkostech, které jsou na každé neprošlapané cestě, měl při budování lidového socialismu a jeho obraně proti kolektivnímu západnímu fašismu obrovskou podporu prostých lidí, nejen Rusů, všech národu SSSR. To je skutečná příčina sovětského zázraku té doby. Válečný pokus zastavit prudký socialistický rozvoj SSSR (spravedlivější koncepce lidového socialismu) kolektivnímu Západu pod vedením globálních elit nevyšel. Jak na tento neúspěch zareagovali ?

V průběhu 60-tých let postupně přešli k nové strategii boje, ke studené psychologické válce (informační válce). Ke globální psychologické manipulaci s vědomím lidí, včetně lidí žijících v socialistickém táboře. Propaganda (výklad světových událostí) a organizování a podpora 5-tých kolon, včetně barevných revolucí v táboře socialistických zemí, v tom sehrály hlavní roli.

Zdá se Vám to přehnané spojování spolu nesouvisejících událostí ?

Zúžení výseče pohledu, překroucení výkladu dílčích událostí, narušení jejich posloupnosti – chronologie jsou hlavními nástroji masového šíření sociální idiocie (nechápání souvislostí). Výsledkem je rozbití celkového uceleného obrazu. Nepochopení skutečného smyslu „jakoby náhodných jednotlivých“ událostí odehrávajících se v dílčích „jakoby samostatných“ částech světa (například v jednotlivých státech) v jejich skutečné návaznosti na celoplanetární globální sociální supersystém. Ve skutečnosti totiž každý proces nebo událost nějakým způsobem ovlivňuje celek (zapadá do mozaiky). Proto jen dostatečně široký záběr se správným časovým zařazením do kontextu dění v celém světě nám poskytuje možnost správného pochopení příčin a významu jednotlivých dobových událostí.

Jak probíhala studená válka – soupeření mezi socialismem a kapitalismem na mezinárodní (celoplanetární) scéně ?

Výčet významných událostí, dokumentujících tento boj, by vydal na samostatnou knihu.

Přesto, pokusme se rozhlédnout alespoň po části nejdůležitějších událostí světa 60-tých let, včetně událostí v ČSSR a pochopit jejich vzájemnou souvislost a logiku.

 

60-tá léta, kontext doby

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/1960 až 1969

Válka ve Vietnamu 1955-1975. Válka v Alžíru 1954-1972.

 

1960

1.ledna – 28. listopadu – Nezávislost získala řada zemí afrického kontinentu. Rok 1960 je někdy označován za „rok Afriky“.

1.května – Nad územím SSSR byl sestřelen americký špionážní letoun

15. květen – Byl vypuštěn Sputnik 4, následován 19. srpna Sputnikem 5 se dvěma psy na palubě (psi se šťastně vrátili na Zemi).

5.–7. července – Na celostátní konferenci KSČ bylo prohlášeno dosažení cíle – vybudování socialismu v Československu.

11. července – Byla přijata nová Ústava Československé socialistické republiky

8. listopadu – V prezidentských volbách v USA zvítězil John Fitzgerald Kennedy nad Richardem Nixonem

 

1961

12. dubna – první člověk ve vesmíru: Nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin jako první člověk na světě uskutečnil na palubě lodi Vostok 1 kosmický let. Již 28. dubna Jurij Gagarin navštívil Československo.

17. dubna – vylodění kubánských emigrantů v zátoce Sviní. Špatně zorganizovaná akce naplánovaná a organizovaná USA skončila po dvou dnech porážkou výsadku.

5. května – Alan Shepard mladší (1923–1998) je prvním Američanem ve vesmíru. Vesmírný let v lodi Freedom 7 trvá 15 minut, což je méně než jeden úplný oblet Země (letěl po balistické dráze).

25. května – Prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu uvedl, že by Spojené státy měly v rámci programu Apollo dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970.

7. srpna – Sovětský kosmonaut German S. Titov byl na palubě Vostoku 2 druhým sovětem ve vesmíru a prvním člověkem, který strávil v kosmu více než den. Za 25 a půl hodiny obletěl Zemi sedmnáctkrát.

13. srpna – zahájena stavba Berlínské zdi.

17. října – došlo k Pařížskému masakru ve Francii, kdy policejní složky zastřelily několik set Alžírských demonstrantů proti válce.

30. října – nad Novou zemí Sovětský svaz odpálil jadernou termonukleární bombu zvanou Car-bomba – šlo o nejničivější zbraň všech dob.

1. listopadu – z mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě byly odstraněny ostatky J. V. Stalina.

 

1962

Karibská krize (též Kubánská krize) byla mezinárodní politická krize. Hrozilo, že přeroste v jaderný konflikt. Vypukla v roce 1962 v důsledku rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě, kterým SSSR odpověděl na umístění amerických raket v Turecku. V reakci na to vyhlásily Spojené státy americké blokádu Kuby, která měla zabránit dopravení dalších raket na toto území. To se podařilo, neboť sovětská plavidla se na hranici kontrolované zóny skutečně zastavila. Po dalších jednáních byly odstraněny i již instalované rakety, Spojené státy americké se zavázaly, že nenapadnou Kubu a že stáhnou svoje rakety středního doletu z Turecka (taktické jaderné pumy B61 tam zůstávají dodnes). Dalším významným důsledkem této krize bylo zavedení horké dálnopisné linky mezi Bílým domem a Kremlem v roce 1963.

20. únor – John Glenn – první americký astronaut (3. Američan ve vesmíru), který obletěl Zemi

22. února byl uveden do provozu první úsek ropovodu Družba přivádějící sovětskou ropu do rafinérie v Bratislavě.

18. březen – Francie a Alžírsko podepsaly smlouvu o ukončení alžírské války.

3. červenec – Alžírsko vyhlásilo nezávislost

1. červenec – Rwanda a Burundi získaly nezávislost na Belgii.

3. červenec – Mongolsko vstoupilo do RVHP

9. říjen – Uganda získala nezávislost na Velké Británii.

11. říjen – zahájen Druhý vatikánský koncil

14. říjen – špionážní letoun U-2 přelétající nad Kubou pořídil snímky prokazující, že zde SSSR instaloval odpalovací zařízení pro nukleární střely. To byl počátek Karibské krize.

6. listopadu – Byl dokončen odstřel pomníku J. V. Stalina na pražské Letné.

 

1963

11. dubna – Papež Jan XXIII. vydal encykliku Pacem in terris (Mír na zemi)

29.–30. května – V Praze se konalo plenární zasedání ÚV KSČ, na němž bylo v reakci na značné ekonomické problémy státu přijato využití některých zásad tržního mechanismu a zbožních vztahů v socialistické ekonomice. Zásady vycházely z myšlenek ekonoma Oty Šika.

16. června – Do vesmíru se podívala první žena světa Valentina Těreškovová, vyslána SSSR (14. srpna – přicestovala na sedmidenní návštěvu ČSSR).

22. srpna – Rudé právo informovalo o výsledcích revize politických procesů, která byla provedena v roce 1962. Revize vedla k plnému odvolání těchto procesů a k rehabilitaci 481 nevinně odsouzených osob, vč. Rudolfa Slánského, popraveného v roce 1952.^[1]

9. říjen – katastrofa přehrady Vajont.

22. listopad – Byl spáchán atentát na prezidenta USA Johna Kennedyho.

22. listopad – Nejlepším fotbalistou Evropy byl vyhlášen ruský brankař Lev Jašin.

22. listopad – The Beatles vydali své druhé album With the Beatles.

 

1964

V létě roku 1964 americká armáda oficiálně vstoupila do války ve Vietnamu.

12. října – byla v Sovětském svazu vypuštěna na oběžnou dráhu první vícemístná kosmická loď Voschod 1.

15. října – byl odvolán ministerský předseda SSSR Nikita Sergejevič Chruščov. Jeho nástupcem se stal Leonid Iljič Brežněv.

16. října – Čína poprvé zkušebně odpálila jadernou zbraň.

28. listopadu – v USA byla vypuštěna sonda Mariner 4 a začala úspěšně zkoumat planetu Mars.

 

1965

Pražskému arcibiskupovi Josefu kardinálu Beranovi byl znemožněn návrat do vlasti (z jeho cesty do Říma).

10. března – Do Prahy přiletěl na desetidenní návštěvu významný americký jazzový zpěvák a trumpetista Louis Armstrong se svým souborem.

18. března – během mise rakety Voschod 2 vystoupil do volného kosmu první člověk, Alexej Archipovič Leonov

19. prosince – Charles de Gaulle znovu zvolen francouzským prezidentem

26. října – Členové skupiny Beatles převzali Řád britského impéria.

16. listopadu – Program Veněra: Sovětský svaz vypustil k Venuši sondu Veněra 3, která se stala první sondou, jež zasáhla povrch jiné planety.

 

1966

3. února – Na Měsíci přistála sovětská sonda Luna 9 (v 19:45:45 středoevropského času v Oceánu bouří – Oceanus Procellarum). Luna 9 poskytla kvalitní detailní snímky povrchu.

1. března – Sovětská vesmírná sonda Veněra 3 dopadla na Venuši, čímž se stala první kosmickou lodí, která dosáhla jejího povrchu.

31. března – Odstartovala Luna 10, stala se prvním umělým satelitem Měsíce.

18. dubna – Na udílení amerických Cen Akademie filmového umění a věd v Santa Monice v Kalifornii získali sošku Oscara tvůrci filmu Obchod na korze – Ján Kadár a Elmar Klos.

12. května – V Praze byla zahájena mezinárodní výstava samočinných počítačů INCOMEX, na níž prezentovaly své výrobky zejména firmy ze Západní Evropy a USA.

20.–25. září – Na území Československa se konalo cvičení armád států Varšavské smlouvy – Vltava, kterého se účastnily vojenské útvary z ČSSR, SSSR, NDR a Maďarska.

23. září – neúspěšné přistání americké sondy na měsíci

27. října – Byl schválen zákon o IV. pětiletce na roky 1966–1970. Při jeho projednávání Antonín Novotný důrazně varoval před oslabováním centralizovaného řízení společnosti.

11. listopadu – Premiéra českého filmu Kočár do Vídně režiséra Karla Kachyni (Děj se odehrává na jižní Moravě, těsně před koncem 2. světové války, v roce 1945. Hlavní hrdince Kristě oběsili Němci kvůli malému přestupku těžce pracujícího manžela. Nenávidí německé vojáky i celou válku. Dva rakouští zběhové donutí Kristu, aby je odvezla na svém žebřiňáku do Rakouska. Krista je záměrně vede špatným směrem. Cestou si plánuje vraždu, postupně zbavuje vojáky zbraní, chová se k nim nepříjemně a lhostejně a čeká na vhodnou příležitost. V jednu chvíli se prozradí, zběhové ji zaženou do lesa a ujedou s povozem. Když je Krista dožene, je starší voják následkem zranění mrtvý a mladší mu kope hrob. Krista má konečně šanci nenáviděného „Němce“ zabít, ale nenachází dostatek sil. Ve své bolesti a osamění se oba truchlivci sblíží a vyčerpáni si usnou v objetí. Ráno je nachází partyzáni a oba čeká nemilý osud. Nakonec je jedno, kdo je na jaké straně, krutost je všem společná.)

24. listopadu – Největší letecké neštěstí v Československu – Let TABSO LZ101 havaroval nedaleko Bratislavy.

 

1967

V ČSSR již na plno běží procesy směřující k liberalizaci společnosti – k tzv. Pražskému jaru:

31. ledna – 4. února – Na VI. sjezdu ROH vystoupil prezident Antonín Novotný s varováním před přílišnou demokratizací společnosti, která dle něho mohla vést až k podpoře imperialistických snah.

4.–6. února – Prahu navštívil nejvyšší sovětský představitel Leonid Iljič Brežněv a předseda sovětského Výboru státní bezpečnosti (KGB) Jurij Andropov. Předložili návrh na umístění dvou sovětských vojenských divizí v pohraničí ČSSR. Antonín Novotný tento požadavek odmítl.

23.–25. března – Prahu navštívil budoucí americký prezident Richard Nixon.

27.–29. června – Na IV. sjezdu československých spisovatelů v Praze zazněla ostrá kritika odpůrců probíhajících společenských reforem. Spisovatelé požadovali návrat do evropské kulturně – civilizační sféry odpovídající českým tradicím. Největší ohlasy vzbudila vystoupení Ludvíka Vaculíka, Ivana Klímy, Václava Havla a Pavla Kohouta.

30. června – Na Vysoké škole stranické vystoupil Antonín Novotný s projevem mířeným do řad kritiků vedení státu a nastolil tvrdý kurz, kterým chtěl ukončit společenské „tání“.

4. října – Divadlo Járy Cimrmana uvádí veřejnou premiéru své první hry Akt

30.–31. října – Na jednání ÚV KSČ vystoupil Alexander Dubček. Hovořil o nebezpečí hlásání třídního boje a kritizoval kumulování funkcí typické např. pro Antonína Novotného. V reakci na to Antonín Novotný vystoupil proti vedení KSS, což přerostlo do česko-slovenského sporu.

19.–21. prosince – Na schůzi ÚV KSČ vystoupila velká část jeho členů s kritikou práce Antonína Novotného. Ten pod jejím tlakem dal svoji funkci 1. tajemníka ÚV KSČ k dispozici.

 

1967 Svět

2. ledna – Válka ve Vietnamu: Americké fantomy úspěšně zrealizovaly operaci Bolo, když vylákaly k boji vietnamské migy a 5 z nich sestřelily.

3. ledna – Ronald Reagan se stal 33. guvernérem Kalifornie.

27. ledna – Při požáru v kabině kosmické lodi Apolla 1 v průběhu nácviku startu tragicky zahynuli 3 američtí astronauti.

9. března – Dcera Josefa Stalina Světlana Allilujevová emigrovala do USA.

11. března – Začala občanská válka v Kambodži.

26. března – Papež Pavel VI. vydal encykliku Populorum progressio o kapitalismu, sociálních právech a nerovnosti mezi lidmi.

15. dubna – V New Yorku a San Francisku se konaly několikatisícové demonstrace proti válce ve Vietnamu.

21. dubna – Vojenská junta provedla v Řecku převrat a na 7 let převzala moc v zemi.

24. dubna – Sovětský kosmonaut Vladimir Komarov zahynul při neúspěšném přistání lodi Sojuz 1.

4. května – Americká NASA vypustila družici Lunar Orbiter 4, která pořídila 270 snímků přivrácené i odvrácené strany Měsíce.

5. června – Izraelské jednotky napadly Egypt, začala šestidenní válka; Jordánsko a Sýrie vyhlásily Izraeli válku. 11. června – Šestidenní válka skončila porážkou arabské koalice.

11. prosince – Byla založena Lidová fronta pro osvobození Palestiny. Spojené arabské emiráty se staly členy Organizace zemí vyvážejících ropu. V San Francisku vyhlášeno hnutí hippies.

 

1968

Začalo pražské jaro 1968, následované normalizací.

Ve Vietnamu zuřila na plno válka s USA (21. ledna Bitva o Khe Sanh; 30. ledna – byla zahájena ofenzíva Tet a začala Bitva o Hue; 6. února – Bitva o Lang Vei; 16. března – Při masakru vietnamské vesnice My Lai bylo americkými vojáky povražděno několik set civilistů).

21. ledna Nedaleko americké vojenské základny v Thule (Grónsko) se zřítil americký bombardér B-52 s nákladem 4 vodíkových bomb. Bomby byly zajištěny až v září.

23. ledna – Severní Korea zajala americkou výzvědnou loď USS Pueblo s 83 členy posádky s odůvodněním, že narušila její výsostné vody.

25. ledna Při potopení izraelské ponorky INS Dakar mezi Krétou a Kyprem ve Středozemním moři zahynulo všech 69 členů posádky. Při potopení francouzské ponorky Minerve ve Středozemním moři zahynulo 52 členů posádky.

12. března – Mauricius vyhlásil nezávislost na Velké Británii.

27. března – Při cvičném letu stíhačky MiG-15 zahynul první sovětský kosmonaut Jurij Gagarin.

4. dubna – V Memphisu byl spáchán atentát na Martina Luthera Kinga.

22. května – Při havárii americké jaderné ponorky USS Scorpion v Atlantském oceánu u Azor zahynulo všech 99 členů posádky.

2. a 3. června – Začaly týden trvající nepokoje studentů v Bělehradě, které si vyžádaly několik těžce raněných lidí.

21. srpna – Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

13. září – Albánie vypověděla Varšavskou smlouvu.

21. září – Sovětská bezpilotní kosmická loď Zond 5 se po obletu Měsíce vrátila na Zemi.

11.–22. října – Apollo 7 – první americký let do vesmíru v rámci programu Apollo s tříčlennou posádkou, první pilotovaný let s použitím rakety Saturn IB.

21.–27. prosince – Apollo 8 – druhý pilotovaný let programu Apollo, 24. prosince poprvé uskutečnila lidská posádka oblet Měsíce.

 

1969 ČSSR

1. ledna – Nabyl účinnosti zákon o československé federaci. Československo bylo tvořeno Českou socialistickou republikou a Slovenskou socialistickou republikou. Česká a Slovenská národní rada získaly postavení republikových parlamentů.

16. ledna se na Václavském náměstí v Praze na protest proti potlačování svobod po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy upálil student Jan Palach (zemřel 19. ledna). 25. února – Na Václavském náměstí se upálil student SPŠ železniční v Šumperku Jan Zajíc. 4. dubna – V Jihlavě se upálil delegát vysočanského sjezdu strany a reformní komunista Evžen Plocek.

28. března – nepokoje v mnoha městech po vítězství Československa nad SSSR 4:3 hokejovém utkání na mistrovství světa. Došlo k útoku na kancelář Aeroflotu v Praze i k útokům proti sovětským vojákům rozmístěným na českém území.

17. dubna – Gustáv Husák nahradil Alexandra Dubčeka ve funkci generálního tajemníka KSČ.

21. srpna – Masové demonstrace k prvnímu výročí vstupu vojsk Varšavské smlouvy potlačeny ozbrojenými složkami.^[3] Největší protesty se konaly v Praze (začaly již 20.8. 1969, kdy zemřeli 3 demonstranti a 2 příslušníci lidových milicí zasažení vlastní střelbou), v Brně a v Liberci. Odpor byl brutálně potlačen pořádkovými jednotkami armády, Bezpečnosti a Lidových milicí. V Brně byli zastřeleni dva lidé.^[4] Jednalo se o poslední velkou vlnu demonstrací proti nastolenému režimu na dalších téměř 20 let (Palachův týden od 15. ledna 1989).

27. listopadu – Vláda vyhlásila programové prohlášení o služebně politickém hodnocení všech pracovníků.

 

1969 svět

22. ledna – Sovětský voják Viktor Iljin spáchal v Moskvě neúspěšný atentát na Leonida Iljiče Brežněva.

30. ledna – Beatles odehráli svůj poslední veřejný koncert na střeše londýnského sídla společnosti Apple Records.

9. února – Ke ke svému prvnímu letu odstartoval Boeing 747.

2. března – Poprvé vzlétl nadzvukový dopravní letoun Concorde.

20. července – Přistál na Měsíci lunární modul Eagle s astronauty Neilem Armstrongem a Buzzem Aldrinem. 21. července – Americký astronaut Neil Armstrong vstoupil jako první člověk na povrch Měsíce.

19. listopadu – Přistál na Měsíci lunární modul Intrepid s astronauty Charlesem Conradem a Alanem Beanem. Téhož dne vystoupili oba astronauti na povrch Měsíce.

 

O čem uvedené události vypovídají ?

Na začátku 60-tých let byla iniciativa a výsledky stále na straně koncepce socialismu. I v průběhu 60-tých let, byli davo-elitáři (kapitalisti) pronásledování šňůrou nezdarů a neúspěchů. Vše tak stále směřovalo k vítězství socialismu v celoplanetárním rozsahu. Od druhé poloviny 60-tých let již však můžete pozorovat řadu sabotáží a rozkladných procesů i v táboře socialistických zemí. Jejich organizátory byli domácí zrádci – část „elity“ ve vedení komunistických stran.

Po odstranění Stalina a Beriji (1953) se k moci dostala Chruščovova parta trockistických kariéristů, pro kterou již blaho lidu a rozvoj SSSR nebylo cílem řízení státu. Naopak, sledovali jen své osobní, sobecké cíle. Probíhal proces destalinizace, započatý Chruščovem v roce 1956 (pro zájemce, kteří se teprve pokouší zorientovat doporučuji dokument Megaprojekty Stalinovy epochy, který mnohé objasní: https://www.youtube.com/watch?v=KsGn0-j33fg).

Na konci 60-tých let a začátku 70-tých došlo ke zlomu ve prospěch kapitalismu. V podstatě tím bylo rozhodnuto o budoucnosti. Věrchuška SSSR postupně ztratila důvěru a podporu lidu. Socialismus začal stagnovat, později zahnívat a upadat, až ke Gorbačovovi, který rozklad zakončil likvidací SSSR. Kam se hrobař schoval před nenávistí vlastního národa ? Kdo mu za tyto služby zařídil doživotní penzi ? Zde hledejte odpověď, čemu a komu tito nomenklaturní kariéristé ve skutečnosti posloužili.

Šedesátá léta byla také dobou poválečného rozmachu a pokroku. Dobou, kdy lidé dobývali kosmos. Proto se „vesmírné závody“ staly také jednou z hlavních oblastí měření vzájemných sil dvou rozdílných koncepcí uspořádání světa. Gagarinova náhlá, předčasná smrt (27.dubna 1968) byla v tomto kontextu jedním z důležitých, symbolických prvků ovlivňujících mentální nastavení (programujících podvědomí) mas prostých lidí. V roce 1969 následovalo vesmírné představení s přistáním Apolla 11 v měsíční krajině. Zvrat byl dovršen, iniciativu převzal kolektivní Západ.

 

Gagarinova havárie – náhoda nebo sabotáž ?

Doporučuji velmi zajímavý ruský dokument o příčinách předčasné Gagarinovy smrti: Odtajněna příčina smrti Jurije Gagarina. Ve videu si můžete nastavit automatický překlad do češtiny. Dokument podrobně analyzuje možné příčiny letecké katastrofy. Dle mého názoru je však nejdůležitější závěr dokumentu (cca od 39 minuty). Autoři si po konstatování, že příčinou tragédie byla pravděpodobně sabotáž, kladou také otázku kvůli čemu (za jakým účelem) byla tato sabotáž nejpravděpodobněji provedena.

https://www.youtube.com/watch?v=gZcRvEVr-Xw

Přepis závěrečné části (předem se omlouvám za případné nepřesnosti v překladu):

Kromě otázky jak, je v této historii důležitá také odpověď na otázku, proč (kvůli čemu). Někteří badatelé hledající odpovědi nahlas předkládají novou verzi smrti prvního kosmonauta světa: Začátek roku 1968 se stal jedním z nejtěžších období v padesátileté historii ideologické války sovětského socialismu se světem tržního hospodářství (kapitalismu). Kosmický triumf začínal být krůček po krůčku zapomínán a jeho místo nahradily katastrofy a neúspěchy. V době, kdy Američané úspěšně vypustili Apollo 5 na oběžnou dráhu Země, SSSR ztratil ponorku K 129. V zemích socialistického bloku postupně narůstala nespokojenost mladých. Zapojení se do Vietnamské války skončilo ponižujícím neúspěchem. V Československu začaly liberální reformy, které vyprovokovaly prudký růst protisovětských nálad. Leonid Brežněv deklaroval novou zahraničně-politickou doktrínu, podle které si SSSR v podstatě přivlastnil právo na obsazení libovolné země socialistického bloku v případě její neloajálnosti. 23. března se na sjezdu KS v Drážďanech o takové možnosti mluvilo v kuloárech, ale komunisti všech zemí velmi dobře chápali, že sovětský expediční korpus v centru Evropy bude přijat jako výzva (negativně). Podle jedné z verzí právě tehdy dozrálo rozhodnutí znovu otřást planetou opakovaným využitím člověka číslo jedna ve vesmíru (Jurije Gagarina).

Jevgenij Děrbenkov (přítel Jurije Gagarina): „Jak spadl? Proč spadl? Kolikrát se ptali? Mluvil jsem přímo s kosmonauty. Bylo ho potřeba zlikvidovat? Neodpověděli. Neřekli, že nemám pravdu. Na co ho potřebovali? Narodil se, stal se prvním…

Pokud jsou ty události skutečně svázané, tehdejší sovětští politologové dosáhli svých cílů v mnoha směrech, protože násilné potlačování protisovětských shromáždění by plně mohlo vyprovokovat druhou Karibskou krizi a to v situaci kdy prsty vůdců světových mocností byly připraveny na červených tlačítkách. Formálně SSSR až do srpna 1968………… výpadek zvuku

V poslední době se události vyvíjí nesprávným směrem. V Československu se šíří vystoupení nezodpovědných elementů požadujících umožnění vzniku oficiální opozice, projevování tolerance k rozličným antisocialistickým názorům a teoriím. Rozdávají se výzvy k vytvoření soukromých podniků, odchodu od plánovitého hospodářského systému, rozšíření spolupráce se Západem.

Za dva týdny po letecké katastrofě, při které zahynul Gagarin a Seregin, velitel vzdušných sil SSSR generál Vasilij Margelov dostává tajnou direktivu s příkazem v co nejkratší době vypracovat plán sovětské invaze do Československa.

„Sovětský svaz a další socialistické státy věrné mezinárodní pomoci a Varšavské smlouvě jsou povinni, vstupem svých vojsk, poskytnout pomoc československé lidové armádě při obraně vlasti před hrozícím nebezpečím.“

20. srpna začala operace Dunaj, 24 divizí států Varšavské smlouvy vstoupilo do Československa zároveň na 18. místech. Okamžitě zablokovali všechny nejdůležitější objekty infrastruktury a v podstatě zorganizovali předání státní moci zpět do rukou zajišťujících vracení všeho do starých kolejí komunistické ideologie (státní převrat). Už téměř půl století se politologové a analytici dohadují, jak to, že byla reakce OSN a NATO tak slabá? Vždyť 6 let před Pražským jarem jednoduché a nekonfliktní přemístění vojsk do jednoho ze států socialistického tábora málem vedlo k jaderné válce (Kubánská krize). Jedna z verzí vysvětlující tento fenomén byla, že svět byl pod dojmem smrti velikého člověka, který smazal všechny rozdíly mezi zeměmi, předáním společného dědictví lidstvu, prvním pozemšťanem, který vstoupil do kosmu.

Magomed Tolbojev (zkušební letec, hrdina Ruska): „Také, Gagarin je příliš veliký a je potřeba zachránit čest a důstojnost Ruska a čest a důstojnost prvního kosmonauta světa. Lépe to nedělat, nechat na pokoji tuto historii, to je moje modlitba, nechte na pokoji Gagarina.“

Reakce obyvatelstva SSSR na invazi vojsk do Československa byla také velmi indikativní (vypovídající). V odpovědi na operaci Dunaj a ruské tanky v Praze, v Rusku, které ještě prožívalo smrt svého miláčka, považovalo za nutné projevit svůj protest proti okupaci malé evropské země svou účastí na demonstraci pouze 7 lidí z 250 milionů, což je ukazatelem samo o sobě. Minuta ticha za zemřelého Jurije Gagarina přehlušila řev sovětských tanků na pražských mostech.

Některá tajemství jsou na věky odsouzena zůstat tajemstvími. Objevují se pouze různé verze, protože ti, kteří by mohli vnést světlo do tragédie na nebi moskevské oblasti mizící v minulosti, už nemohou odpovídat na otázky, nebo jsou stále zavázání zachovávat mlčenlivost.

Jevgenij Derbenkov (přítel Jurije Gagarina): „Bylo ho nutné zlikvidovat. A nikdo z kosmonautů mi neodporoval, že je to hloupost.“

Výjimečný a možná jediný občan světa v historii lidstva, člověk, který se stal symbolem, Jurij Gagarin. Člověk legenda, průlom lidstva, o jehož životě je známo téměř vše a téměř nic není známo o jeho smrti – o tajemné neobjasnitelné letecké katastrofě, která se stala 27.3.1968.

 

Na závěr několik otázek těm, kdo si stále myslí, že lidská historie je jen shodou náhod a aktivit vůdčích samostatně uvažujících jedinců. Kdo zařídil odstranění všech, kdo se v minulosti pokusili uvolnit z okovů otroctví davo-elitarismu ? Kdo řídí a koordinuje sjednocené úsilí kolektivního Západu v boji proti konkurenční spravedlivější koncepci uspořádání světa ? Červená nit se táhne dějinami až do dnešních dní na Ukrajině.

Na špinavou práci si panstvo vždy najímalo lokaje bez svědomí. Ano, bez zrádců, bezohledných kariéristů v řadách obyčejných lidí by krysí závod nebyl možný. Za moc nad druhými, za postavení, blahobyt, výhody prodali i svou „rodnou matku“. Nejinak je tomu nyní, stačí se rozhlédnout po okolí. Systém se drolí a vynucuje si svou existenci čím dál brutálněji. Na špinavou práci si najímá všehoschopné typy.

Strach, zbabělost, pohodlnost, mentální lenost, neochota bojovat, tolerance ke lžím a manipulacím, to vše jim vždy umožňuje dovést společnost do krize a následně do války. Krysí závod takhle nikdy neskončí.

 

Na závěr doporučuji krásný ruský film (2013): Gagarin. První v kosmu (Гагарин. Первый в космосе - 2013).

Dodá vám odvahu a víru v budoucnost. Co si lidé skutečně přejí, to také dostanou.