Je jasné, akú sieť stretla agentúra CIA a MI6 v Rusku alebo Riadenie je proces informačný.

Odkazy: Odkaz 1 Odkaz 2 Odkaz 3

Síť auditorských společností z článku profesora Katasonova je ještě o něco vyšší level! A nezapomeňme, že na ruku jdou těmto „auditorům“ i přijímané zákony, které společnosti přímo pod trestem sankcí nutí jim ty informace poskytovat! Zvýraznění a poznámky kurzívou v textu jsou moje. Prosím mějte neustále na paměti, co tyto informace znamenají z hlediska řízení! Jsou zde uvedeny příklady z Ruska, ale u nás je to úplně stejné. A nyní už samotný článek profesora Katasonova:

Profesor Katasonov: „Velká čtyřka“ musí být z našeho státu zcela vykořeněna

 

Jako „Velká čtyřka“ je ve světě a v Rusku běžně označována skupina obřích auditorských korporací:

  • Deloitte,
  • PricewaterhouseCoopers (PwC),
  • Ernst & Young (EY)
  • a KPMG.

První tři z nich jsou považovány za angloamerické, čtvrtá je holandská. Po celém světě mají rozesetých tisíce kanceláří, jejichž zaměstnanci poskytují auditorské a poradenské služby firmám, bankám, vládním úřadům ve většině zemí světa. Například společnost EY Corporation uvádí, že má více než 700 poboček po celém světě ve 150 zemích. Obecně má „Velká čtyřka“ asi 3000 kanceláří po celém světě.

Podle posledních údajů zaměstnává „Velká čtyřka“ 1,1 milionu lidí. Na konci loňského roku činily její celkové příjmy 167,3 miliardy dolarů.

Ve většině publikací na téma „Velká čtyřka“ („Big 4“) jsou auditorští giganti prezentováni jako byznys – globální, dynamický, ziskový. Činnost auditorské čtyřky ale není jen a ani tak byznys. A odvrácená stránka života „Velké čtyřky“ se nejen nepropaguje, ale dokonce všemožně kamufluje.

„Velká čtyřka“ v procesu poskytování svých auditorských a poradenských služeb shromažďuje a akumuluje obrovské množství informací souvisejících s výrobní, obchodní, vědeckou, technickou a finanční činností svých klientů. Mnozí z klientů jsou komplexní nadnárodní obchodní struktury rozptýlené ve velkém počtu zemí.

Značný počet klientů jsou společnosti provádějící vládní zakázky, včetně těch vojenských. A konečně, „Velká čtyřka“ provádí audity a poskytuje konzultace vládním resortům, včetně státních pokladen, ministerstev průmyslu, obchodu, obrany atd. (To už se jedná o přímé řízení) Do okruhu klientů čtyř auditorských gigantů spadají i centrální banky. A přístup k informacím od centrální banky vám umožní udělat si celkový obrázek o stavu bankovního sektoru.

Disponování gigantickými, jedinečnými a do značné míry utajovanými informacemi určuje zvláštní postavení společností „Velké čtyřky“. Stávají se nejvýznamnějšími partnery těch států, na jejichž území mají svá sídla. Deloitte, PwC a EY sídlí v Londýně. KPMG působí v nizozemském městě Amstelveen. Takže první tři si vytvořily úzké vztahy s britskými úřady, čtvrtá – s úřady Nizozemska.

Něco se proslýchá i o spolupráci společností „Velké čtyřky“ s orgány činnými v trestním řízení. Zejména při vyšetřování hospodářských a finančních trestných činů se orgány činné v trestním řízení často obracejí na auditorské společnosti s žádostí o poskytnutí informací o osobách zapojených do vyšetřovaných případů. A takové informace jsou jim zpravidla poskytnuty (někdy zdarma, někdy za poplatek). Existuje také „spolupráce“ mezi „Velkou čtyřkou“ a daňovými úřady.

 

Mnohem méně se ví o neformálních jednáních „Velké čtyřky“ se zpravodajskými agenturami. Zejména s výzvědnými službami.

Především mám na mysli britské služby MI5 a MI6. Existuje mnoho nepřímých důkazů, že prostřednictvím britských a nizozemských služeb mají přístup k utajovaným informacím shromážděným společnostmi „Velké čtyřky“ i americké zpravodajské služby. (Prostě se jedná o pavouka, který sbírá potřebné informace po celém světa a dávkovaně je na základě vytyčených úkolů řízení poskytuje potřebným – úřadům, tajným službám. Když potřebuje odrovnat nějakého politika, tak buď na něj vytáhne špínu, které se dopustil, nebo špínu, které se nedopustil, nebo ekonomicky začnou potápět celé státy, když jim přiškrtí životodárné tepny oběhu zboží a surovin přesně na bolavých místech… Nic se tedy neděje samo sebou, všechno je to striktně řízeno, ovšem nikoliv v zájmu obyčejných lidí!!!)

Za prvé, CIA. Také americká finanční rozvědka (FinCEN), která je součástí amerického ministerstva financí.

Právě FinCEN je hlavní strukturou, která připravuje návrhy na ekonomické sankce Washingtonu proti Rusku a dalším zemím.

V posledních letech však byly americké zpravodajské agentury často se společnostmi Velké čtyřky“ v přímém kontaktu.

Abyste se lépe seznámili s tímto tématem, mohu vám doporučit článek The secret history of Deloitte’s espionage practice (Účetní a špioni: Tajná historie špionážní praxe Deloitte).

Hovoří se v něm o úzké a tajné „spolupráci“ mezi auditorskou firmou Deloitte a americkou Ústřední zpravodajskou službou. Zejména je třeba poznamenat, že pro užší interakci mezi těmito dvěma organizacemi zaměstnává společnost Deloitte vysloužilé důstojníky CIA.

Globální sítě „Velké čtyřky“ jsou poskládány tak, že spíše připomínají výzvědné sítě než obvyklou architekturu nadnárodních korporací. V impériích „Velké čtyřky“ neexistuje hierarchická účast na kapitálu (jako v TNC). Mnoho společností patřících do jednoho ze čtyř impérií je vlastněno samotnými auditory. Ale ne všichni, ale jen pár vyvolených, kteří dostávají status „vedoucích partnerů“. A o tom, komu takový status udělit, se rozhoduje na samém vrcholu impéria, v centrále.

Je zřejmé, že titul „vedoucího partnera“ získávají jen ti nejoddanější, nejvýkonnější a nejkreativnější. V každém tom impériu se formuje duch korporátního patriotismu. Místní občan se postupně odtrhává od národní půdy a začíná se cítit jako občan impéria s názvem EY, KPMG, Deloitte nebo PwC. Je připraven projevit vlastenectví, ale ne ve vztahu k zemi, kde se narodil a vyrostl, ale ve vztahu ke své nové „vlasti“, která mu slibuje neustálý kariérní postup po žebříku, který je velmi vysoký!

V těchto impériích funguje hierarchická vertikála: místní úřad (země)

  • regionální úřad prvního stupně (malý region)
  • regionální úřad druhého stupně (střední region)
  • regionální úřad třetího stupně (rozsáhlý region)
  • ústřední kancelář nebo centrála.

 

Uvedu příklad struktury impéria Ernst & Young (EY). Začneme s tím „tanečkem“ od Ruska.

V loňském roce u nás bylo podle webu centrály EY 10 kanceláří impéria. Mají status ruských právnických osob nebo jejich poboček. V ruských firmách EY jsou dnes všichni vedoucí partneři občané Ruské federace (v nultých letech 21. století to bylo poměrně dost cizinců).

Personál ruských kanceláří (asi 3500 lidí) je téměř výhradně složen z místních občanů; tj. osob s ruskou občankou. Formálně jim tedy nelze nic vyčítat – vše je místní, vše ruské, vše národní. Nad touto nejnižší úrovní se tyčí druhé patro – „skupina CIS“, která kromě ruských kanceláří zahrnuje kanceláře EY v blízkých sousedních zemích.

Na této úrovni je kancelář, která má zase vedoucího partnera v postavení „vedoucího partnera“ v rámci celé pobočky CIS. Podotýkám, že poboček této nižší úrovně je ve struktuře EY po celém světě 28. V průměru připadá na každou z nich 5-6 států.

Nad tímto podlažím („CIS“) se zvedá další podlaží, které je větví střední úrovně. Tato větev pokrývá region střední, východní, jihovýchodní Evropy a střední Asie. A nakonec je nad ním ještě jedno patro, ze kterého je řízena velká větev pokrývající region Evropy, Blízkého Východu, Indie a Afriky. Tato velká větev pokrývá 97 zemí světa (téměř 2/3 všech zemí, kde jsou kanceláře EY). Kromě ní má impérium EY ještě dvě velké větve. Jedna pokrývá celou Ameriku (jak severní, tak i jižní); druhá pak jihovýchodní Asii a region Tichého oceánu.

A nakonec úplně nahoře sedí londýnská kancelář, jejíž oficiální název je „Ernst & Young Global Limited“.

 

Jakmile se na troskách Sovětského svazu zrodil stát „Ruská federace“, „Velká čtyřka“ provedla rychlý nájezd, aby obsadila ruský trh. Téměř tři desetiletí bylo Rusko pod pokličkou „Velké čtyřky“. Na rozdíl od jiných západních korporací, které se zabývaly vysáváním přírodních a finančních zdrojů, se „Velká čtyřka“ zabývala především vysáváním informací – ekonomických, vědeckotechnických, finančních a dokonce i politických (protože prováděla audity a konzultovala ruská ministerstva a úřady).

V loňském roce byl učiněn pokus alespoň částečně oslabit stisk oprátky „Velké čtyřky“. Dne 19. dubna 2021 přijala vláda Ruské federace ustanovení č. 622 s názvem „O omezeních v poskytování informací a dokumentace auditorské organizaci, individuálnímu auditorovi“.

Definuje seznam informací a dokumentů, které auditovaný subjekt nesmí poskytovat auditorům, pokud jsou pod přímou nebo nepřímou zahraniční kontrolou. Ustanovení nezakazovalo činnost „Velké čtyřky“ v Rusku, ale omezovalo ji. Nejprve byla vytvořena bariéra pro přístup „Velké čtyřky“ k obranným podnikům.

„Velká čtyřka“ má bohaté zkušenosti s prací v různých zemích světa a na takový vývoj událostí už byla psychicky i právně připravena. Ještě před ustanovením č. 622 založily společnosti čtyřky skupinu auditorských firem registrovaných v ruské jurisdikci se zaměstnanci z řad ruských občanů. Mezi majiteli těchto společností, nazývaní „vedoucí partneři“ („managing partners“), jsou také Ivanovci, Petrovci, Sidorovci a další Rusové. To znamená, že formálně tyto „novopečené subjekty“ nepodléhají omezením vyhlášky č. 622. Výše jsem již ukázal, jak fungují impéria „Velké čtyřky“.

Toto „přezutí“ ruských kanceláří nijak neovlivnilo jejich zařazení do hierarchie impéria, neformální vazby s nadřazeným články zůstaly plně zachovány.

Navíc v názvech většiny novopečených společností figurují názvy společností „Velké čtyřky“. Mezi místními firmami a společnostmi „Velké čtyřky“ byly uzavřeny franšízové ​​smlouvy, které jim dávají právo používat jejich proslulé značky. Tak například na začátku loňského roku byly u nás v ruských rejstřících zapsány tyto „ryze ruské“ auditorské společnosti, v jejichž názvech figurovala značka „Ernst & Young“ (EY): Ernst & Young (CIS) B.V.; Ernst & Young Business Advisory Services LLC; Ernst & Young IT Limited Liability Company; Ernst & Young LLC; Ernst & Young Valuation and Advisory Services LLC; EY Academy of Business Limited Liability Company.

A bohužel tyto kanceláře s provokativními vývěskami notoricky známých značek nadále poskytují auditorské a poradenské služby společnostem v ruském vojensko-průmyslovém komplexu, získávaly přístup k utajovaným informacím a posílaly je do ústředí „Velké čtyřky“. Na začátku letošního roku pracovalo v síti takovýchto pseudoruských společností, které jsou součástí říší „Velké čtyřky“, 15000 zaměstnanců. Podle British Financial Times pokračovaly ve svém „šmejdění“ ve všech předních státních i soukromých společnostech a bank v zemi. Myslím, že uvedený počet zaměstnanců asi o řád převyšuje počet zaměstnanců moskevských rezidencí západní rozvědky (CIA, MI-6, německá BND atd.).

Každodenní a dobře vyladěná práce legálních rezidentur „Velké čtyřky“ byla narušena sankční válkou proti Rusku.

Koncem února a začátkem března vedoucí představitelé „Velké čtyřky“ současně, téměř unisono, prohlásili, že odsuzují ruskou vojenskou operaci na Ukrajině a opouštějí naši zemi. Je pozoruhodné, že taková prohlášení byla učiněna ještě předtím, než oficiální orgány kolektivního Západu oznámily zákaz práce jejich auditorských a poradenských společností v Rusku. Londýn a Washington zavedly takový zákaz teprve začátkem května. A Brusel takový zákaz zařadil až do šestého balíčku unijních sankcí, který byl oficiálně spuštěn teprve 3. června. Ukazuje se, že šéfové společností „Velké čtyřky“ si trochu příliš pospíšili.

Odborníci předpokládají, že v předních západních hlavních městech (Londýn, Washington, Brusel) zavládly dost velké rozpaky kvůli ukvapenému oznámení „Velké čtyřky“ o odchodu z Ruska. Kolektivní Západ zahájil ekonomickou válku proti Rusku. A jaká válka může být úspěšná bez rozvědky ? V ekonomické válce je obzvláště potřebná ekonomická rozvědka. A deklarovaný odchod legálních rezidentur „Velké čtyřky“ je tedy nelogický. Musí přece zůstat! Jen se prostě z legálních přemění na nelegální, aby mohly pokračovat ve své práci.

A tak šéfové „Velké čtyřky“ začali couvat. V období března až dubna už prohlašovali, že si nemohou tak rychle sbalit svých pět švestek a odejít, že to bude trvat několik měsíců. Ernst & Young rovnou prohlásila, že jí to bude trvat rok a odejít se jí podaří až příští rok. Myslím, že ještě potřebují čas, aby se ruská síť připravila na svou nelegální práci. Centrály „Velké čtyřky“ na oko prohlásily, že nemají zájem o místní divize a že tyto divize budou vyloučeny z jejich mezinárodních sítí.

Místní kanceláře jako ruské právnické osoby zůstávají a udržují svá spojení s mezinárodními sítěmi, jen to maskují. Zaměstnanci těchto kanceláří však musí být vyškoleni pro práci v nových podmínkách.

Za prvé by měli pod rouškou auditorské a poradenské činnosti identifikovat nejzranitelnější místa ruské ekonomiky, na něž pak Západ zaútočí svými sankcemi. Musí také shromažďovat informace, které umožní vyhodnocovat účinnost sankčních úderů. Kromě toho je nutné znovu propracovat otázky týkající se způsobů předávání informací nahoru (k vrcholu pyramidy).

A konečně je třeba změnit vývěsní štíty ruských kanceláří, v jejichž názvech jsou ty otravné obchodní značky velké čtyřky. Příkladem šly společnosti, které jsou součástí rezidentury Ernst & Young. Před dvěma měsíci změnila kancelář s názvem „Ernst & Young LLC“ svůj název. Nyní je to zcela počestné eseróčko Centrum pro auditorské technologie a řešení – auditorské služby s.r.o.

Tisková služba ruské části EY zároveň tento krok pro Interfax okomentovala:

„Restrukturalizace zahrnuje řadu procesů, včetně přejmenování právnických osob. Centrum pro auditorské technologie a řešení – auditorské služby s.r.o. je dočasný název právnické osoby. Přejmenování všech firem v ruské části je plánováno až po oznámení nové obchodní značky.“

Později se ukázalo, že ruská část PwC se bude jmenovat Trust Technologies. V květnu přišla zpráva, že se přejmenuje i auditorská společnost Deloitte & Touche CIS. Její nový vývěsní štít nyní zní: „Business Solutions and Technologies JSC“.

Sankční válka samozřejmě značně zkomplikovala zpravodajskou činnost „Velké čtyřky“ v ruském ekonomickém prostoru. Ztížila ji, ale neukončila. Z mého pohledu je pro minimalizaci rizik úniku utajovaných informací nutné radikálně přebudovat současný ekonomický model. Strategicky významné podniky, kde je soustředěna většina tajných informací, by neměly být kontrolovány nejen západními, ale ani jakýmikoli soukromými (a často velmi pochybnými) firmami.

 

Takové podniky by měly být kontrolovány a prověřovány jen k tomuto účelu speciálně delegovanými státními organizacemi. Jako to bylo v Sovětském svazu.

Dovolte mi připomenout, že v březnu 1946 bylo vytvořeno svazové Ministerstvo státní kontroly, které existovalo až do roku 1957. Poté jej nahradila Komise sovětské kontroly Rady ministrů SSSR (od roku 1961 byla transformována na Komisi státní kontroly Rady ministrů SSSR).

(Při těch transformacích se určitě hezky ladily právě takové vazby přenosu informací ven, aby mohl být SSSR postupně ekonomicky potápěn! To především, předpokládám, bylo jejich účelem, aby se mohli zbavit lidí, kteří v tomto úřadu pracovali za Stalina a postupně měnit jejich kádrové složení, na ty správné „prozápadní kádry“, kterým tekly sliny při pohledu na Západ).

Komentáre 0

Zatiaľ bez komentárov. Buďte prvý so svojim komentárom.